Níže uvádíme pouze stručný výtah z historie dle brožury z r. 2010.
Kompletní brožuru o historii obce a sboru, za jejíž sepsání ke stému výročí SDH Labutice děkujeme Mgr. Josefu Urbanovi, můžete ve formátu PDF stáhnout zde: 100 let SDH Labutice
POČÁTKY SDH NA DRAHANSKÉ VRCHOVINĚ
Požáry byly v 19. století byly velmi časté. K vaření i svícení se používal otevřený oheň, který byl nebezpečný a často nedopatřením nebo špatnou manipulací podpálil dům. Doškové či dřevěné střechy a konstrukce domů byly velmi hořlavé, takže rychle přenášely nebezpečné ohnivé jazyky a ty mohly ve svém důsledku zavinit zkázu celé vesnice.
Aby se zabránilo rozsáhlejším škodám při požárech, začaly v Českých zemích vznikat sbory dobrovolných hasičů. Sbory sice měly jako primární úkol záchranu životů a majetků, neméně důležitá však byla také jejich činnost na poli preventivním (přednášky, cvičení atd.). Již v roce 1854 vznikl první německý hasičský sbor v Zákupech. Oficiálně prvním českým založeným sborem se stal SDH Velvary, jehož vznik se datuje do roku 1864. O čtyři roky později byl založen i první český hasičský sbor na Moravě (Velké Meziříčí). Postupně se sbory šířily lavinovitě zeměmi koruny České, takže již v roce 1891 bylo evidováno skoro 2 800 hasičských spolků.
Ve druhé polovině 19. století začaly obce Drahanské vrchoviny také vytvářet dobrovolnické sdružení místních hasičů. První vznikl již v roce 1875 v městečku Konice pod názvem „Dobrovolná hasičská jednota Konice“, a na podobném principu byly zakládány sbory i v okolních vesnicích: Přemyslovcích (1882), Suchdole (1885), Pěnčíně (1890), Čuníně (1891), Hrochově (1894), Lipové (1896), Stražisko (1900) či Seči (1905).
Velký požár se v této době nevyhnul ani Labuticím. V roce 1878 děti jednoho z nájemníků v hostinci u Poláků (dům č 14) založily požár, po kterém lehla popelem polovina vesnice (č.p. 14, 13, 12, 17, 18, 19). Labutice se kupodivu z této pohromy vcelku rychle vzpamatovaly, ale i přes tuto tragickou událost se vytvoření sboru dobrovolných hasičů neustále odkládalo.
VZNIK A PRVNÍ LÉTA (1910-1945)
Relativně pozdě, roku 1910, byl i v Labuticích nakonec založen místní (německý) hasičský sbor. Na jeho vzniku se velkou měrou podílel místní učitel Ladislav Houdek. Po vzniku Československa v roce 1918 sbor hasičů přešel pod českou správu a prvním českým starostou se stal Josef Winkler (č.p. 18). Místní hasiči měli k dispozici ruční stříkačku s měděnými válci, která byla krátce po druhé světové válce odevzdána do sběru. V roce 1932 byla v obci postavena nová hasičská zbrojnice (se sedlovou střechou) a následně koupena hasičská stříkačka. Hasiči značně taktéž využívali při cvičeních vodní nádrž v horní části obce. Členové sboru nosili pracovní bílé obleky, černé přilby s mosazným znakem, kohoutem a nápisem Labutice. Vycházkové obleky byly tmavomodré.
V roce 1922 zavítal do vesnice další „červený kohout“. Ohnisko požáru se nacházelo v domě č. 34 a postupně vyhořela čísla 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11, 21, 22, 32 a 34. Při požáru, kromě místních hasičů, zasahovali hasičské jednotky ze širokého okolí. Celá vesnice nevyhořela paradoxně jen proto, že zbývající stavení již byla pokryta tvrdou střechou po prvním požáru v roce 1878. Na následné obnově se podíleli řemeslnící a dělníci z dalekého okolí.
Hasiči během celé první republiky zasahovali i u požárů nemovitostí, stohů či lesů v okolních vesnicích. Také se pravidelně účastnili hasičských závodů, které byly výrazně utlumeny v době druhé světové války.
Již od svého vzniku kromě své primární činnosti (ochrana před požárem) mělo sdružení i sekundární význam. Velmi se podílelo na kulturně-společenských aktivitách (podobně jako červený kříž či myslivci). Během své doby uspořádal množství přednášek s historickým, osvětovým i aktuálním poselstvím a tradičně pořádaly plesy a zábavy. Jejich účast také neodmyslitelně byla spjata s každoročními lidovými zvyklostmi (Velikonoce, kácení máje, dožínky).
POVÁLEČNÁ LÉTA (1945-1990)
V poválečné komunistické éře postupně se začala činnost Sboru dobrovolných hasičů výrazně redukovat a stala spíše formálním. Naštěstí po válce nemusely prokazovat svoje umění při větším požáru přímo v Labuticích. Po roce 1948 došlo k přejmenování sboru dobrovolných hasičů na „Jednotu požární ochrany Labutice“ a byly přímo začleněny do složek Národní fronty. Od této chvíle se tedy oficiálně nazývali „požárníky“.
V polovině padesátých let byla do vlastnictví přejmenovaných požárníků koupena přívěsní požární stříkačka PPS 8, která slouží dodnes. Sbor však postupně ztrácel (podobně jako ostatní dobrovolnická hasičská sdružení) svůj význam v primární složce – hašení požárů. Tento úkol ve velké míře přebírají profesionální požárníci s lepšími technickými i fyzickými podmínkami. Nicméně dodnes tvoří sbory důležitou složku v záchranném integrovaném systému.
V roce 1975 se hasičská zbrojnice částečně renovovala a přistavěla se klubovna s WC a chodbou. Následně proběhla přístavba kuchyně a hasičské zbrojnice. Ta ovšem byla jako hrubá stavba do roku 2002 nedokončena. V revolučním roce 1989 byla sboru přidělena Tatra T 805 (ze sboru v Lipové). Tento automobil sloužil sboru skoro dvacet let, než byl v roce 2008 nahrazen novějším hasičským autem.
Labutičtí požárníci se také, vedle dalších fungujících místních zájmových spolků – myslivců a červeného kříže, v poválečném období výrazně podíleli na zvelebovacích aktivitách obce – např. pomoc při stavení vodovodu a sítě hydrantů, elektrického připojení, brigády na polích, sběr železa a kamení
SOUČASNOST SBORU (1990-2010)
V porevoluční atmosféře se sdružení opět vrátilo ke svému původnímu názvu Sbor dobrovolných hasiči Labutice. Po krátké porevoluční atmosféře však v letech 1993-1997 nastal výrazný útlum v činnosti spolku. Důvodem byly především časová a profesní zaneprázdněnost předních činitelů spolku a postupné ubývání obyvatel obce. Dokonce se tehdy uvažovalo o možném zrušení spolku pro nečinnost. Nový „start“ začal fakticky rokem 1998, kdy se starostou spolku se stal František Fiedler a velitelem Pavel Franc.
Na přelomu století proběhla rozsáhlá rekonstrukce místní hasičské zbrojnice. Byly zprovozněny hasičské sirény a elektroinstalace, provedlo se kompletní vymalování prostorů a fasáda, či byly přikoupeny i drobné spotřebiče. Největší akcí byla rekonstrukce střechy, která proběhla v letech 2001-2002. Hasiči také vybudovali posezení s pergolou. Je záslužné, že veškeré práce (mimo střechy, kterou provedla odborná firma) dělali dobrovolní hasiči v rámci svých volnočasových aktivit bez nároku na peněžitou odměnu.
Zrekonstruovaná hasičská zbrojnice se v posledním desetiletí stala středobodem kulturně-společenských aktivit vesnice. Hasiči zde pořádají nejrůznější akce (opékání makrel, selat, hodové slavnosti či oslavy Silvestrů), které již patří do každoročního koloritu obce. Výtěžky z těchto akcí jsou dány do pokladny sboru na další činnost. Pravidelně se též zúčastňují také plesů či oslav v okolních vesnicích, které pořádají „konkurenční“ hasičské sbory.
Hasiči se každoročně účastní okrskového kola soutěže v požárním sportu, v jehož pořádání se pravidelně střídají s Suchdolem, Jednovem, Hrochovem, Lipovou a Sečí. Po zdařilých rocích na přelomu tisíciletí však labutičtí hasiči obsazují spíše místa ve druhé části startovního pole. Nejlepší výsledek v novodobé historii dosáhli v Hrochově, kde se v roce 1999 umístili na druhém místě. V dalších dvou ročnících byli vždy na třetím místě.
Zkvalitnila se také práce s mládeží a vznikl i dětský oddíl dobrovolných hasičů pod vedením Vladimíra Vaška. Své umění naštěstí v posledních letech nemuseli prokazovat přímo ve vesnici. Přesto se zúčastnili např. hašení požáru v pohostinství v Hrochově (2002) či domu v Suchdole (2008) či havárii automobilu blízko Lhoty u Konice (2007). Za podpory Obecního úřadu Suchdol byly v letech 2004 – 2007 zakoupeny sady vycházkových a pracovních stejnokrojů a konečně v roce 2008 získal sbor nový hasičský automobil Avia A30.
V současné době hasiči v rámci svých možností trénují na louce naproti hasičské zbrojnici a vodu čerpání z nádrže v horní části obce. Starostou sboru je František Fiedler a velitelem Josef Vlach. Starostou okrsku je pak již několik let Pavel Franc. Sbor má celkem 33 členů, z toho je 6 žen a dívek. Průměrný věk je 40,5 roku. Z členů sboru má trvalé bydliště mimo Labutice celkem 7 členů a služebně nejstarším členem je pan František Fiedler, který je ve sboru již od roku 1963. V posledních letech patří Sbor dobrovolných hasičů Labutice k jediné fungující zájmové organizaci v obci.
TECHNICKÉ VYBAVENÍ SDH LABUTICE
POŽÁRNÍ AUTO AVIA 30
Požární auto Avia 30 je v užívání sboru od roku 2008. V tomto roce byl automobil koupen od obecního úřadu Brodek u Konice. Je určen především pro přepravu požárního družstva (až 8 osob + řidič), požární stříkačky a nářadí.
Avia 30 byla vyráběna v letech 1967-1983 v Praze v licenci francouzské automobilové firmy Renault-Saviem. Je poháněna motorem vznětovým, čtyřdobovým, kapalinou chlazeným čtyřválcem, který je uložen na přední nápravě. Výkon motoru je 58 KW a obsah válců 3 596 cm2 při 3 200 otáčkách za minutu. Má pětistupňovou mechanickou převodovku se synchronizací. Spotřeba paliva na 100 km se pohybuje kolem 14 litrů. Celková hmotnost vozidla je 5 320 kg (pohotovostní hmotnost je 4 490 kg) a maximální rychlost je 85 km/h.
POŽÁRNÍ AUTO TATRA 805
Požární auto Tatra 805 (tzv. „Kačena“) je ve vlastnictví sboru od roku 1989. Tehdy byl tento nákladní automobil přidělen od sboru v Lipové. V současné době je již „na odpočinku“ v hasičském muzeu v Čechách pod Kosířem. Tatra je lehký terénní nákladní automobil. Byl vyráběn v letech 1953-1960 ve státním podniku Tatra Kopřivnice. Kvůli svým specifickým vlastnostem byl vhodný i do těžkého terénu a není proto divu, že ho velmi často využívala i čs. armáda. Součástí nákladového prostoru je speciální skříňová nástavba určená pro hasičské družstvo.
Tatra 805 je poháněna benzinovým osmiválcovým spalovacím motorem typu T 603A (vzduchem chlazeným). Motor má objem 2545 cm³ (vrtání 75 mm, zdvih 72 mm) a výkon 75 koňských sil při 4000 otáčkách za minutu. Tatra má čtyřstupňovou převodovku s dvoustupňovou přidanou převodovkou. Pohon je na zadní kola (v případě potřeby i na všechna kola – pomocí speciální řadicí páky.). Maximální rychlost u nového prototypu dosahovala až 80 km/h a spotřeba paliva se pohybuje okolo 20 – 25 litrů nafty na 100 kilometrů.
POŽÁRNÍ STŘÍKAČKA PPS 8
Požární stříkačku PPS 8 vlastní sbor od roku 1955. Motor (Rotax 635) je benzinový, dvoudobý se zážehovým dvouválcem (obsah válce – 635 cm3). Výkon vzduchem chlazeného motoru je 20,6 kw – 4500 otáček za minutu. Pohon jednostupňového čerpadla je přes automatickou spojku s volnoběžkou, která při malých otáčkách motoru vypíná jeho pohon. Vývěva automaticky řídí přečerpávanou vodou. Objem nádrže činí 22 litrů a pohotovostní hmotnost 115kg.
POŽÁRNÍ STŘÍKAČKA PS 12
Přenosná motorová stříkačka PS 12 je určena pro čerpání vody při hašení požárů, likvidaci povodní apod. Její obsluha je velmi snadná a při hmotnosti 190 kg je pohodlně přenosná čtyřmi osobami. Lze ji využít i v terénu nepřístupném pro těžkou požární techniku. Motor je benzinový, zážehový, čtyřdobý a chlazený kapalinou. Obsah válců je 1200 ccm a maximální výkon dosahuje 27,5 kw/3500 – 110 kw /6000 otáček za minutu.